Centrum Pozitivní Psychologie v ČR

Centrum pozitivní psychologie v ČR (CPPC) vzniklo v Brně v roce 2008.

V dubnu 2010 byla založena Sekce pozitivní psychologie při Českomoravské psychologické společnosti ČMPS.

Cíle CPPC jsou následující: rozšiřovat povědomí o směru pozitivní psychologie v České republice, a to jak ve výzkumné tak v aplikační rovině, podílet se na pořádání seminářů, workshopů a konferencí pozitivní psychologie, poskytovat konzultace pro odborné práce tématicky související s danou oblastí a aktivně rozvíjet mezinárodní spolupráci.

_______________________________________________________________________

V nakladatelství Springer vyšla v rámci řady Cross-Cultural Advancements in Positive Psychology kniha "Hope Across Cultures: Lessons from the International Hope Barometer" (Krafft, Guse,& Slezackova, 2023). Volně ke stažení v pdf ZDE.

V nakladatelství Centre for Resilience and Socio-Emotional Health, University of Malta, vyšla kniha "Hope and Well-being: Psychosocial Correlates and Benefits" (Slezáčková, 2017). Zdarma ke stažení v pdf ZDE.

V nakladatelství Grada Publishing vyšla kniha "Průvodce pozitivní psychologií" (Slezáčková, 2012). Více informací zde.

_______________________________________________________________________

AKTUÁLNĚ

3.6. 2025:

V rámci #EDUC Retreatu pro doktorandy a postdoktorandy, který pořádala Masarykova univerzita v Brně, jsem měla milou příležitost přednést přednášku s názvem "Flourishing in Academia: Effective Strategies for PhD Students’ Well-being and Resilience" skupině zahraničních doktorandů. 

23.4.2025:

V dubnu jsem měla možnost vést webinář pro organizaci GIRASOLE s názvem "Naděje v náročné péči: zdroje síly a podpory pro pečující", který byl určen pro rodinné a profesionální pečující, zdravotníky, sociální pracovnice a všechny ty, kdo se setkávají s péčí o vážně nemocné.
Věnovali jsme se tomu, jakou podobu má naděje, jaké jsou její zdroje a jak nám může pomoci v péči o závažně nemocné. Hovořili jsme také o tom:
Jak naděje ovlivňuje duševní zdraví pacientů i pečujících
Jak lze naději udržet a posilovat i v náročných situacích 
Jaké existují programy na podporu naděje vážně nemocných pacientů 
Jak předejít úzkosti, pocitům bezmoci a vyčerpání při poskytování dlouhodobé péče
A jaké další strategie z pozitivní psychologie mohou být užitečné v péči o duševní pohodu a vyrovnanost pečujících.

Děkuji paní Mgr. Adéle Sládkové za pozvání a všem účastníkům za účast, sdílení a za vše, co dělají pro své blízké

21.4. 2025:

Jak laskaví jsme sami k sobě? A liší se to napříč kulturami? Výsledky rozsáhlého výzkumu, do nějž bylo zahrnuto 56 968 osob ze 65 zemí včetně České republiky, byly zveřejněny v rámci nové studie publikované v časopise Mindfulness.

Co jsme zjistili?
Laskavost k sobě (sebesoucit) se skládá ze dvou složek:
• Laskavé reagování na sebe (pochopení, empatie)
• Nelaskavé reagování na sebe (sebekritika, stud)
Co ovlivňuje náš sebesoucit?
Věk: Starší dospělí projevují více laskavosti a méně sebekritiky než mladší osoby.
Pohlaví: Muži jsou sami k sobě laskavějsí než ženy.
Prostředí: Lidé z velkých měst vykazují o něco méně sebesoucitu než lidé z venkova.
Co z toho plyne?
Sebesoucit není jen osobnostní rys – do značné míry jej formuje také prostředí, ve kterém žijeme.
Laskavost k sobě stojí za to rozvíjet. Souvisí s psychickou odolností, duševním zdravím a celkovou životní spokojeností. 
Škála SCS-11 byla ověřena jako spolehlivý nástroj pro mezikulturní výzkum sebesoucitu.

20.3. 2025:

S radostí oznamujeme naši novou spolupráci se Všímavcem! 
Společně vyvíjíme jednoduchý, ale účinný nástroj, který pomůže rodičům dětí ve školním věku lépe zvládat každodenní výzvy spojené s výchovou a vzděláváním.
Spojujeme vědecky ověřené metody všímavosti (mindfulness) s moderními technologiemi, abychom podpořili duševní pohodu rodin a přinesli efektivní řešení tam, kde je nejvíce potřeba.
Těšíme se na výsledky této spolupráce! 

4.3. 2025:

Počátkem března  jsem měla tu čest být hostem Centra Seňorina z.s., které se věnuje péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou a podpoře osob, které se o ně starají.  V besedě v rámci březnového Alzheimer café, kterou vlídně moderovala Lucie Šilhová, jsem hovořila o tom,